První výstava českého moderního umění v Koreji

16:45 | 07.02.2013 starfishzs 6
Výtvarné umění České republiky je možná méně známé než její literatura nebo hudba, ale National Museum of Contemporary Art, Korea (Národní muzeum současného umění v Koreji) a Národní galerie v Praze se rozhodly tento nedostatek překonat nedostatek.
Portrait of F. Kupka and Mrs. E. Kupková, F. Kupka
Portrait of F. Kupka and Mrs. E. Kupková, F. Kupka FOTO: praha2013.co.kr
Ve světě jsou známí spíše spisovatelé Franz Kafka nebo Milan Kundera, či skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, než čeští malíři. K tomuto účelu bylo proto vybráno 107 obrazů od 28 českých moderních umělců, které byly přepraveny na výstavu do Koreje.

"Korejská muzea často pořádají komerční výstavy zaměřené na hlavní proudy umění Západní Evropy, aby tak přilákaly velký počet návštěvníků. Ale jako národní muzeum cítíme povinnost seznamovat lidi s různými výtvarnými směry, a proto jsme se rozhodli pro výstavu velkého výběru českého moderního umění," řekl Choi Eun Ju, ředitel NMOCA, na konferenci 26. ledna.

"Přivezli jsme do Koreje obsáhlý výběr českého moderního umění. Obrazy dosahují nejvyšších cen od znalců jak na českém trhu umění, tak i na mezinárodních aukcích," pověděl Vladimír Rosel, generální ředitel Národní galerie. "Výstava představuje přechod od symbolismu přes expresionismus, kubismus a abstraktní umění až k surrealismu do konce druhé světové války," řekl Rosel a zdůraznil, že všichni zúčastnění umělci významně ovlivnili i západní uměleckou historii.

Exhibice nese název "Memory of Landscape I Have Never Seen" (Vzpomínky na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl) a vyzdvihuje proměnu českého moderního umění mezi koncem 19. a začátkem 20. století.

Výstava začíná obdobím, kdy si čeští malíři přisvojili moderní umělecké trendy a styly mezi léty 1905-1917. Začalo to senzační výstavou norského umělce Edvarda Munche, který naučil české mladé malíře modernímu expresionismu. Mezitím umělci ovlivněni populárním západoevropským uměním začali hledat vlastní identitu jako Češi a vytvářet vlastní nezávislý styl.

To mělo za následek vznik českého kubismu v prvním desetiletí 20. století, který je považován za netradiční a odlišný od toho francouzského, co se týče barev a vyprávění. Začala tím i éra abstraktního umění v zemi. Obrazy Františka Kupky a Emila Filly nejlépe zastupují tuto fázi českého moderního umění a ukazují jejich snahu přijít s novou technikou i stylem.


Insistent White Line, F. Kupka

Kupkovo zkoumání mnoha uměleckých směrů je viděno v jeho nejvýznamnějších obrazech, jakými jsou například "Portrait of F. Kupka and Mrs. E. Kupková" či jeho vlastní autoportrét, ale i abstraktní díla "Insistent White Line" nebo "Variation on the Blowing Blue".

Podle slov Rosela byla tato doba zlatou érou kultury, kdy docházelo k aktivním výměnám mezi českým územím a jinými, čímž se náš kraj stal kotlem západní kultury raného 20. století. Řekl, že polovina lidí žijících v Praze mluvila německy a třetina celkové populace byla německého původu. A stále ve městě žijí velké italské, francouzské a německé komunity.

Exhibice se také zaměřuje na změny v českém malířství na konci první světové války a na období osvobození se z rakouské nadvlády mezi léty 1918-1930.

"To je doba, kdy se v českém umění začala projevovat sociální témata," uvedla Liu Jienne. "České zkušenosti nejsou příliš odlišné od těch asijských zemí, jako např. Koreje. Hlavně co se týče malých i velkých válek, hádek a konfliktů napříč historií a postupným bojem za nezávislost," vysvětlila Liu.

Umělci hledali nové cesty v umění a vůbec jeho smysl v rychle se měnícím společenském prostředí, což mělo za následek vznik avantgardních a surrealistických obrazů.

Portrait of an Old Woman, M. Holý

Na obraz "Portrait of an Old Woman" Miloslava Holého je nahlíženo jako na prosté zobrazení lidí z pohledu socialistického realismu. Na druhé straně se někteří umělci věnovali znázorňování krajiny nebo aktům. "Three Sisters" Františka Muziky působí spíše jako ilustrace v románu, neboť se mnoho tehdejších umělců věnovalo více oborům, od jevištního výtvarnictví až po filmovou tvorbu.


Three Sisters, F. Muzika

Třetí část výstavy se zaměřuje na období, kdy se čeští malíři snažili odlišit od umělců Západní Evropy a vytvořili si tak svůj vlastní charakteristický a rozeznatelný styl. Také vyjadřuje snahu umělců bojovat proti totalitnímu režimu za druhé světové války. Příkladem je obraz Josefa Šímy "Memory of Landscape I Have Never Seen", podle kterého je celá výstava pojmenována. Znázorňuje surrealistické hnutí tehdejších umělců a snahu tak vyjádřit sociální a politickou atmosféru té doby.

Memory of Landscape I Have Never Seen, J. Šíma

Výstava, celým názvem "Memory of Landscape I Have Never Seen; Collections from National Gallery in Prague", bude k vidění až do 21. dubna v Deoksugung Museum of Contemporary Art, Korea. Ukázku vystavených obrazů si můžete prohlédnout v online galerii na stránkách výstavy.


ZDROJ: koreaherald.com
FOTO: it.wahooart.com
FOTO: unionpress.co.kr
FOTO: unionpress.co.kr
FOTO: praha2013.co.kr

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9