8. výroční česko-slovenská sinologická konference [Report]

17:00 | 12.11.2014 anya0305 1
Ve dnech 7. a 8. 11. 2014 se konala 8. výroční česko-slovenská sinologická konference. Tuto konferenci jsem navštívila a nyní vám přináším reportáž.
Přednášející a účastníci konference
Přednášející a účastníci konference FOTO: Lenka Rybnikářová
První den byl ve znamení filozofie, lingvistiky, ekonomie a politiky, literatury a umění a čínských tradic a jejich obrazů. Z těchto témat mě nejvíce zaujaly lingvistika a literatura, proto jsem se rozhodla tyto přednášky navštívit. 

Nejdříve jsem navštívila přednášku Jany Benické s názvem "Perspektiva 'Pidgin English' očima Lin Yutanga v 30. letech minulého století".Na přednášce jsem se dozvěděla, že byl vytvořený pomocný jazyk s názvem BASIC English. Tento název značí Britsko-americkou věděckou mezinárodní obchodní angličtinu, která měla pomoci komunikaci mezi lidmi, kteří nemají společný jazyk. Slovní zásoba tohoto jazyka nebyla velká, obsahovala 750 základních slov, ze kterých se různým kombinováním dala vytvořit slova nová. Tento jazyk byl později nahrazen jiným - 'Pidgin English'. Tento jazyk má sloužit jak ke komunikaci, tak k překladu mezi angličtinou a čínštinou, je zvučnější a předpokládá se, že za 500 let by mohl být jediným uznávaným světovým jazykem.


Umělecké centrum UP (Konvikt) - Místo konání konference

Další mnou navštívenou přednáškou byla "Čína a její obyvatelé v českých médiích - případ mediální konstrukce reality" Kamily Menšíkové. Dozvěděla jsem se, že média jsou pro nesinology klíčovým zdrojem informací o Číně. Západní média však vytváří zkreslený pohled na Čínu a její obyvatele a vštěpují lidem do hlavy, že "oni jsou ti jiní". Většina Číňanů je tímto pobouřena. Tato média matou lidi zavádějícími informacemi, informují v agresivním stylu, většina zpráv o Číně je negativní a v různých výzkumech není brán v potaz názor Číňanů. Myslím si, že pokud chceme získat pravdivé informace o Číně, západní média nám jako objektivní zdroj moc neposlouží.

Poslední přednáškou v rámci lingvistického bloku byla "Prosodická transkripce v sociolingvistickém výzkumu" Zuzany Pospěchové. Na přednášce jsem se dozvěděla, že prosodickou transkripcí se zabýval pan profesor Oldřich Švarný a že jde o co nejpřesnější zachycení prosodických jevů mluvené čínštiny. Prosodie se zabývá přízvukovou prominencí a lineární strukturou vět a pracuje s pinyinem (o pinyinu jste si mohli přečíst v tomto článku). Věta se dělí na kóla, což jsou jednotky, které jsou odděleny pauzou. Kóla se pak dále dělí na segmenty, což jsou menší části složené nejčastěji ze dvou, dále i ze tří, čtyř, nebo více slabik. Výjimečně jsou také jednoslabičné. U čínských slabik rozlišujeme škálu přízvučnosti tónů - 7 stupňů prominence

Tónické slabiky se dělí na:
1) zdůrazněně tónické - jejich tón je zdůrazněn
2) plně tónické iktové - zachovávají si plný tón a jsou přízvučné
3) plně tónické neiktové - zachovávají si tón, ale jsou nepřízvučné
4) oslabeně tónické iktové - mají oslabený tón, jsou přízvučné
5) oslabeně tónické neiktové - mají oslabený tón, nejsou přízvučné
6) atónické neutralizované - jsou bez tónu, tón vlivem kontextu ztratily
7) atónické atónové - v moderní čínštině tón nemají

Tato přednáška mi přišla nejlepší z těch, které jsem navštívila. Protože mě toto téma zaujalo, rozhodla jsem se, že si paní Pospěchovou trochu vyzpovídám.

Zuzana Pospěchová při přednášení.
Zuzana Pospěchová při přednášení.


Zuzana Pospěchová při přednášení.
 
  1. Jak se Vám líbilo na konferenci?
Konference přináší možnost setkat se s kolegy a poslechnout si, na čem momentálně pracují a čím se zabývají, což je pro mě velice inspirativní. Navíc prostředí Konviktu, zejména Kaple Božího Těla, je samo o sobě jedinečné. Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit.
 
  1. Jak jste se vlastně dostala ke studiu čínštiny? Co Vás k tomu přivedlo?
Asi jako většina studentů – víceméně náhodou, prostě jsem to zkusila, začalo mě to bavit a zůstala jsem u toho.
 
  1. Co Vám přišlo v rámci studia čínštiny nejtěžší?
Nejtěžší mi na studiu čínštiny připadá to, že člověk neustále něco zapomíná a soustavně by si měl jazyk osvěžovat, což je ale samozřejmě obdobné i při studiu jiných jazyků. Čínština je navíc specifická tím, že používá znakové písmo, jehož studium může také činit přinejmenším na počátku potíže.
 
  1. Co Vás bavilo nejvíce?
Obecně bych asi řekla, že od každého něco, každý aspekt jazyka či reálie, v sobě má něco zajímavého… a samozřejmě také občas něco méně zajímavého. Konkrétně a s trochou nadsázky: studium netradičního oboru, možnost umět jazyk, který neumí nikdo ve vašem okolí, možnost vycestovat do daleka, žít v cizí zemi a zkusit, co člověk vydrží, setkání se zvláštními lidmi... studentský život...
 
  1. Za jak dlouho je podle Vás možné naučit se čínsky tak, abychom se byli schopni v Číně domluvit?
To je podle mě velice individuální, záleží na mnoha faktorech, píli, jazykovém talentu atd. Myslím si, že vyjet do Číny po druhém ročníku studia na VŠ je tak akorát vhodná doba. Studenti mají o čínštině základní povědomí a při studiu v Číně mají možnost jazyk opravdu každý den aktivně používat a své základní znalosti rozvíjet.
 
  1. Na Vaší přednášce na konferenci jste mluvila o 7 stupních prominence, mohla byste prosím čtenářům přiblížit, jak se tyto stupně v textu značí?
  1. zdůrazněně tónické slabiky (vždy iktové) – Švarný: tečka pod hlavním vokálem slabiky / dnes: tučné zvýraznění a červená barva slabiky
  2. plně tónické iktové slabiky - tónová značka nad hlavním vokálem slabiky
  3. plně tónické neiktové slabiky - tónová značka nad hlavním vokálem slabiky
  4. oslabeně tónické iktové slabiky - horní číselné indexy 1,2,3,4
  5. oslabeně tónické neiktové slabiky – Švarný: horní číselné indexy 1,2,3,4 v kroužku / dnes: dolní číselné indexy 1,2,3,4
  6. atónické neutralizované slabiky (mohou být vysloveny tónicky, ale v dané větě je jejich tón neutralizován) - bez označení
  7. atónické atónové slabiky (jsou vždy bez tónu) - bez označení
 
  1. Je prosodie běžnou součástí výuky čínštiny ve světě? Doslechla jsem se, že prý se vyučuje jen v několika zemích světa. Myslíte si, že i bez studia prosodie je možné naučit se, kam umístit přízvuk, apod.?
Na Katedře asijských studií UP je díky odkazu prof. Švarného výuka prosodie čínštiny silně zakořeněná, UP je díky tomu v podstatě jedinečná, pokud by se prosodie přestala vyučovat, byla by to velká škoda.  
 
  1. Mohla byste dát studentům čínské filologie nějakou radu nebo tip, jak studium zvládnout?
Mít dostatek trpělivosti a neztrácet naději

Děkuji moc za Váš čas a ochotu.

Po sérii lingvistických přednášek následovala přestávka na kávu. Po ní proběhl blok přednášek o literatuře.

Z těchto přednášek mě nejvíce zaujala přednáška Olgy Lomové na téma "Neoklasicismus (xin gudian zhuyi) v čínské poezii 80. let". Dozvěděla jsem se, že básníci se inspirovali evropskou a americkou poezií a promítali do svých děl četbu Tangské poezie, že za Kulturní revoluce byla zastřená poezie v literatuře na vysoké pozici a že vzorem básníkům byli evropští modernisté, zejména Franz Kafka. Tato přednáška se mi líbila, výklad byl proložen ukázkami a byl zajímavý.

Druhý den konference se zabýval společností, literaturou, filmem a čínským myšlením. Z těchto přednášek jsem bohužel žádnou nenavštívila.

8. výroční česko-slovenská sinologická konference se mi moc líbila, byla to skvělá příležitost dozvědět se spoustu nových věcí a potkat přední i mladé, české i zahradniční sinology. Pokud byste chtěli navštívit nějakou z dalších konferencí, můžete informace o nich sledovat na webu CHINETu.


FOTO: konvikt-olomouc.cz, Lenka Rybnikářová

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9