Svátek středu podzimu - ve znamení měsíce a rodiny

20:00 | 27.09.2015 Erik 0
Obdivování úplňku na jasném nočním nebi, setkání všech příbuzných, sladké měsíční koláčky i rej zapálených luceren. Pojďme se společně na dnešní tradiční velký čínský svátek podívat podrobněji.
Přání k Svátku středu podzimu
Přání k Svátku středu podzimu FOTO: Redberry / Shutterstock
Zhongqiu Jie (中秋節) neboli Svátek středu podzimu připadá vždy na patnáctý den osmého měsíce tradičního čínského kalendáře. Je považován za druhý nejdůležitější hned po Svátcích jara a stejně jako oslava příchodu nového roku se v něm velmi dbá na setkání rodiny a příbuzných.  Jeho kořeny vycházejí z poděkování za dobrou úrodu a lze je vystopovat až do dynastie Shang před třemi tisíci lety. Krom Číny je také v místních obměnách rozšířen i do ostatních asijských zemí jako je Vietnam, Korea, Japonsko, Singapur či Filipíny.

Ke vzniku svátku se váže několik legend, ale nejznámější z nich je pravděpodobně ta o měsíční bohyni Chang´e. Ta byla ještě v lidské podobě ženou legendárního lučištníka Hou Yi, který zachránil zemi před sežehnutím deseti slunci. Za odměnu dostal od bohů lahvičku s elixírem, který po vypití přinášel nesmrtelnost a místo na nebesích. Hou Yi však nechtěl opustit svou milovanou ženu a tak společně elixír ukryli v truhlici se šperky. Viděl je však při tom lučištníkův žák Peng Meng a začala jej užírat myšlenka na krádež elixíru. Když se pak jednoho dne jeho mistr vydal na lov, vtrhl do domu s mečem v ruce a vyhrožoval Chang´e. Ta věděla, že se nemůže hrubé síle ubránit a tak se rozhodla elixír jedním douškem vypít, aby nepadl do nepatřičných rukou. Hned nato se její tělo začalo vznášet k nebesům a Peng Meng v nastálém zmatku uprchl pryč. Když se Hou Yi vrátil, našel již jen potemnělý prázdný dům. Pravdu se dozvěděl od služebných a pak sklíčený žalem hleděl na jasný měsíc, v jehož světle se rýsovala silueta jeho ženy. Snažil se nějakou dobu měsíc pronásledovat, ale bez výsledku. Poté začal jako důkaz lásky obětovávat úplňku jídlo a ovoce, které měla Chang´e nejraději společně se zapálenými tyčinkami. Jeho sousedé se o tomto soukromém rituálu dozvěděli a ze soucitu jej začali napodobovat. Možná v domnění, že více sladkého ovoce má větší šanci přilákat Chang´e zpět.


Měsíční koláčky (Sofiaworld / Shutterstock)

Právě měsíc hraje při oslavách velkou úlohu jako zpodobnění jednoty a harmonie. Kolem patnáctého dne čínského kalendáře bývá navíc nejjasnější a nádherně kulatý. Samotné rituály dávno ustoupily do pozadí a zůstala dnešní podoba rodinného setkání doprovázená celou řadou kulinářských specialit. Přesto lze ještě dnes poznat trochu té původní formy svátků u různých čínských etnických skupin. Miao mají připravení speciální tanec, při kterém se vyznává láska čistá jak měsíční svit. Dongové zase „kradou měsíční ovoce“ neboť této noci je ovoce všech, kdo si jej utrhnou (a darují svým milým). U Zhuangů sestupuje bohyně měsíce v podobě vybrané dívky dolů z nebes a zpívá působivé písně. Mongolové dostávají své pověsti národa v sedle a pořádají „hon na měsíc“, při němž ujíždějí na koních za stříbrným kotoučem tak dlouho, dokud nezapadne za obzor.

Ke Svátku středu podzimu se neodmyslitelně pojí také měsíční koláčky (yue bing, 月饼). Bývají velké zhruba jako dlaň, ozdobené na vrchu krásným ornamentem a naplněny jsou pastou z lotosových semínek nebo červených fazolek. Při servírování v rámci rodiny se rozkrojí na patřičný počet částí a každý člen si vezme jednu z nich. Tak se naplní symbolika kulatého tvaru, který představuje setkání všech příbuzných a blízkých. Sladké jsou ale opravdu hodně, takže pro všechny držící jakoukoli dietu by měl naskočit malý červený výstražný majáček. Na druhou stranu, jednou v roce se může přimhouřit oko.

Nutno podotknout, že ne všechny měsíční koláčky bývaly tak malé. Na císařském dvoře byly připravovány několikametrové verze, na jejichž povrchu byla kromě složitých vzorů vyobrazena například měsíční bohyně a její bílý králičí průvodce. Pro gurmány na slavnostní tabuli nesmí chybět ani krabi, jejichž sezóna právě vrcholí. Popíjet můžete kvalitní čaj a pro náročnější je připraveno také víno z vonokvětky.


Lampiony ve tvaru tanečnic v tradičních kostýmech (mary416 / Shutterstock.com)

V dnešní době se měsíční koláčky doma pečou stále méně. Správně by se měly připravovat tři až čtyři týdny a moderní doba je přeci jen příliš uspěchaná. Proto už od poloviny srpna uvidíte ve výkladních skříních nádherná balení těchto sladkostí a největší kulinářští mistři se předhánějí v prezentaci svých malých pokladů. I přes kreativitu a skvostná balení si však z těch, které jsem měl dosud v ruce, nejvíce cením měsíčních koláčků, které vytvořily děti z dětských domovů a jejichž výtěžek byl věnován na charitativní účely.  Ty byly nejblíže srdci.

Dalším symbolem oslav jsou i lucerny. Zatímco dříve mívaly tvar odpovídající místním zvykům, legendám či přírodě, v současnosti na sebe mohou vzít téměř jakýkoli tvar. Například v Pekingu to byla letos malá lampionová armáda terakotových válečníků. Často se přebírají i zvyky srpnového Svátku duchů, kdy se na řeky a jezera pokládají rozsvícené lucerny, aby duše utonulých našly cestu domů.

Jak už bylo řečeno, patří Svátek středu podzimu mezi vůbec nejvýznamnější v celém roce. Proto není překvapením, že jde o státem uznaný svátek a lidé mají v tyto dny volno, které je obvykle spojené s víkendem. Mnoho lidí jej stále slaví ve svých domovech, ale stále více rodin cestuje na místa, kde je nádherný výhled na měsíc. Může to být vrcholek hory, otevřená krajina nebo nejbližší vrcholek mrakodrapu.  Nebo snad raději v klidu zahrady nad čajem povídat o životě s přáteli a čekat až se poprvé měsíc odrazí na hladině vaší čajové misky?

Buď jak buď, přejeme všem našim čtenářům příjemné prožití Svátků středu podzimu a budeme se těšit na vaše případné zážitky z jeho oslav.

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9