Qixi festival - Čínský svátek zamilovaných a jeho legenda o lásce

16:00 | 01.09.2017 Mei 0
Qixi festival nebo také čínský Valentýn – jak se tento festival slaví a jaké zvyky se k němu váží? Vznikl podle jedné ze čtyř čínských lidových legend o lásce. 
Qixi festival
Qixi festival FOTO: cnfla.com
Qixi festival, čínský Valentýn, den mladých dívek, Qiqiao (modlení za inteligenci a dovednosti) nebo festival dvojité sedmičky, to vše jsou názvy, které se používají pro jeden z čínských tradičních festivalů, jenž je založen na romantické legendě o dvou milencích.
 
Festival se slaví 7. dne 7. lunárního měsíce (v roce 2017 se slavil 28. srpna) už od dob dynastie Han (206 př.nl - 220 nl). Dne 20. května 2015 byl Státní radou Číny přidán na seznam nehmotného kulturního dědictví.

FOTO: daneiedu.com
 
Zvyky, které se vážou k Qixi festivalu:
I když už se tento zvyk dodržuje spíše v odlehlých oblastech Číny, stále se s ním můžeme setkat. Dívky a ženy se večer pod měsíčním svitem snaží prosadit své dovednosti a um vyšíváním nebo vyřezáváním exotických květin či zvířat do melounů.
 
Ve venkovských oblastech lidé obvykle také sedí venku a sledují hvězdy na obloze (Altaira a Vega) – vyhlížejí setkání Niu Langa a Zhi Nu nad mléčnou dráhou (viz legenda níže). Při tom se vypráví legenda, která se k tomu dni váže.
 
K festivalu dříve patřilo také uctívání volů. Děti z divokých květin svazovaly kytice a věšely je na rohy volů na počest legendárního kovboje Niu Langa.
 
Jako k jiným čínských festivalům, i k Qixi patří tradiční pokrmy. Jedním z nich je ovocné Qiao Guo – smažené tenké pečivo různých tvarů.
 
FOTO: Shutterstock
 
Jak se Qixi slaví dnes?
Qixi je nejromantičtější z tradičních čínských festivalů a od dob globalizace se stává spíše známý jako „čínský den svatého Valentýna“. V dnešních dobách se svátek slaví především tak, že se milenci navzájem obdarovávají květinami, bonboniérami, čokoládou a jinými dárky, podobně jako u nás. Od tradičních zvyků už se spíše upouští.
 
Legenda o Niu langovi a Zhi Nu:
I když je dnes v čínských městech mezi mladými lidmi západní Valentýn populárnější než Qixi, kořeny legendy o Niu Langovi a Zhi Nu jsou zapuštěné hluboko v srdcích čínského lidu a legenda bude pravděpodobně předávána dalším a dalším generacím.
 
Jde o jednu ze čtyř čínských lidových legend o lásce. Říká se, že Niu Lang byl kovboj s laskavým srdcem. Jeho rodiče zemřeli, když byl ještě mladý a tak žil se svým bratrem a švagrem. Jediný jeho přítel byl starý vůl, který mu z vděčnosti za jeho péči pomohl seznámit se s krásnou nebeskou vílou Zhi Nu, sedmou dcerou nebeské bohyně, a dal mu dobrou radu, jak se s ní oženit. Ta jednoho dne se svými sestrami utekla z nebe a plavala k řece. Náhodou jí uplavaly šaty. Ostatní víly se lekly a odletěly zpět do nebe a nechaly tam Zhi Nu samotnou. Niu Lang ji pak požádal o ruku a ona souhlasila.



Niu Lang a Zhi Nu se do sebe okamžitě zamilovali a brzy se vzali. On obstarával pole, zatímco ona doma tkala. Společně vychovávali dvě děti, které se jim později narodily. Když tu starý vůl zemřel. Než však skonal, řekl Niu Langovi, aby si schoval jeho kůži. Niu Lang ho poslechl. Pak ho pohřbili na kopci.
 
Niu Lang a Zhi Nu měli šťastný život plný radosti a lásky. Dobré časy ale netrvaly věčně a Zhi Nu se musela nedobrovolně vrátit do nebe. Bůh a bohyně nebes totiž zjistili, že se vdala na zemi a nakázali jí to.
 
Když se Niu Lang vrátil domů a zjistil, že je jeho žena pryč, oblékl si volí kůži a se svými dvěma dětmi letěl za ní do nebe. Snažil se ji dohonit. Už ji skoro měl, ale těsně předtím, než se jí dotkl, vytvořila mezi nimi nebeská královna obrovskou řeku (mléčná dráha). Oba dva milenci byli smutní a z žalu jim tekly slzy proudem. To trochu obměkčilo i královnu, která jim nakonec dovolila, setkat se každý rok 7. den 7. měsíce.
 
Od té doby letí vždy v tento den všechny straky na světě vysoko do nebe, aby vytvořily most pro Niu Langa a Zhi Nu. Ti přes něj mohou přejít a setkat se spolu.

(Legendy je samozřejmě několik verzí, v jiných letěl Niu Lang například do nebe na volovi a ten nezemřel.)
 
FOTO: shizhao / wikimedia.org

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9